Prakticky jde o nepřemístěný materiál sesuvu „in situ“, linie, která ohraničuje sesuvu v jeho horní části a navazuje na nejvyšší bod sesuvu.
Strmá plocha na neporušené části svahu při horním okraji sesuvu, způsobené pohybem materiálu směrem po svahu dolů od odlučné hrany. Na odlučné stěně je většinou vidět část smykové plochy sesuvu.
Strmá plocha v již pohybem porušené (posunuté) části sesuvu způsobená pohybem materiálu směrem po svahu dolů. Je možné vidět dílčí smykovou plochu. Její výskyt v rámci sesuvu je většinou mezi hlavní odlučnou stěnou a přibližně střední částí sesuvu.
Materiál přemístěný sesouváním.
Linie spodního omezení sesuvu, resp. akumulace. Spodní hrana přemístěného materiálu.
Otevřené trhliny kolmé na směr sesouvání, většinou v odlučné oblasti nebo v těle sesuvu.
Otevřené trhliny rovnoběžné se směrem sesouvání, většinou na čele akumulace.
Valy vznikající pohybem masy po svahu dolů a následným vytlačováním materiálu v linii pohybu na bočních stranách sesuvu.
Území před čelem sesuvu, které může být stále ovlivňováno svahovými pohyby v podobě vytlačovaných valů (tíhou akumulace).
Blízké území nad odlučnou hranou sesuvu dočasně stabilní, které bývá často porušeno otevřenými trhlinami a v dalších fázích bývá porušeno následnými svahovými pohyby.
Sesouváním neporušený svah za hranicí sesuvu.
Morfologická deprese uvnitř sesuvného tělesa zaplavená přitékající vodou.
Morfologické projevy před čelem sesuvu, vznikající přitížením podloží sesuvu tíhou akumulace.